Pero, kolík, jehla, točenice, tužka, točítko, navíječ… je tolik názvů pro jednu pomůcku.
A hned ten první se u nás vžil asi nejvíce, protože v angličtině se pero na quilling řekne quilling pen.
Pomůcka slouží k navíjení papírových proužků do spirálek, ze kterých se formují quillingové tvary. Pero na quilling má dvě části – rukojeť a hrot. O rukojeti není potřeba se dlouze rozepisovat. Jen pamatujte na to, že musí být dostatečně dlouhá, aby dobře padla do ruky. O hrotu je potřeba vědět trochu více.
Quillingové pero má plastový nebo kovový hrot
Plastové quillingové pero (s plastovým hrotem) je náchylnější na zlomení než pero s kovovým hrotem. Pokud si tedy chcete zatvořit déle než pár dní, kupte si raději pero s kovovým hrotem.
Do hrotu je vytvořený podélný zářez, do kterého se za jeden koneček uchytí papírový proužek a snaději se tak navine.
Hroty mají šířku od 1 mm do 5 mm. Tenký hrot pera zajistí, že po natočení papírového proužku nemá spirálka uprostřed velkou nevzhlednou díru.
Na samotné délce hrotu nezáleží, spíš je důležité všimnout si zářezu v něm. Do zářezu se totiž vkládá quillingový proužek pro navíjení. Kdyby zářez nebyl dostatečně hluboký, nemusí v něm proužek dobře držet. Postačí vám pero se zářezem hlubokým 5 mm.
Speciální quillingová pera
Pero může být také oboustranné. Kromě klasického navíjecího hrotu může být na druhém konci pera embosovací hrot nebo jehla. Většinou jsou to části pera, které na quilling moc nevyužijete (já s jehlou jen propichuji zaschlé lepidlo :-))
Na pero existuje i speciální talířek, který brání sklouznutí navíjeného papírového proužku. Quillingový talířek je skvělý pomocník, když vyrábít střapaté quillingové kytičky nebo chete navinout velké množství proužků slepených za sebe. Navíjené papírové proužky z něj totiž nesklouznou dolů. Podobnou funkci jako talířek má i pomocný navíječ, o kterém se dočtete tady. Navíječ je do ruky už trochu robustnější než malý talířek.
Podívejte se na video, jak vybrat a používat quillingové pero.
